Ulice a uličky Shōheki

*Na toto zareaguje tak, že ji jednu ruku dá kolem pasu a přitáhne si ji k sobě. Ruce jí doslova podtrhne a sám se s ní k té stěně přitlačí a pak ji pošeptá.* Mohu tě od ní osvobodit. *Usměje se a už místo, které měl připravené, tak se k němu vrátí a už se chystá na to, co chtěl udělat.* Za chvíli naprosto vše pochopíš... *řekne potichu, ale pak se do toho místa rychle zapíchne tesáky a všechny její pohyby z toho šoku se snaží vybrat tím, že se k ní ještě přitiskne a aby měl jistotu u její přední části těla, tak ruku, kterou měl jen u jejího břicha, natočí k jejím prsům a tam jen přitlačí a tak máš větší odpor proti pohybům. Pomalu ji začne sát krev, ale tak trochu neplánuje ji vysát úplně do ztráty vědomé, jen tak, aby byla oslabená. Nádherná vlastnost tohoto je, že vidí záblesky z mého života, jeho oběti, ale nakonec se vše přenese jen do velkého sálu, ve kterém jsou jen oni dva. On v bílém obleku a ona v černých šatech s mnoha krajkami a doplňky.*

*Zavrčí, keď ju natlačí na stenu, nestihne zareagovať na jeho slová, pretože okamžite, ako to dopovie, ucíti na krku ostrú bolesť. Má tendenciu si to miesto chytiť rukou, ako keby ju niečo poštípalo, no nemôže s tým nič robiť. Nemohla sa hýbať, pomaly jej začalo dochádzať, čo sa vlastne deje.. Čím dlhšie takto bola, tým viac cítila, že stráca silu. No mala dosť síl ešte na to, aby si na mieste raniek vytvorila kryštálovú vrstvu. Kryštál dokázala tvoriť aj na bunečnej úrovni, takže sa v rankách vytvorila ako keby zátka a on už nemohol sať krv. Navyše, jeho tesáky tam primrzli tiež.*

*Když to udělá, trochu ho to překvapí, protože byla první osobou, která měla sílu na to, ještě něco udělat v tomto stádiu. O své tesáky se nebojí, protože jsou součástí módu, takže jen stiskne zuby k sobě a krystaly na zubech se rozpadnou, protože nejsou nějak moc velké.* Aha... Takže ty na to chceš jít takhle. *Využil toho, že už je trochu oslabená a hodil jí na zem, roztáhl ji nohy a vlezl do mezi ně, aby ho nemohla nějak ohrožovat těmi nohami. Lehne si na ni a ruce jí chytne a dá jí je nad hlavu. Potom si jednoduše najde jiné místo poblíž ramene a když se zakousne, saje mnohem rychleji než napoprvé.*

*Snažila sa na zemi kopať a mykať sebou, ale nemala potrebnú silu na to premôcť ho. Jednoducho bol o čosi silnejší a vôbec jej nepomáhalo to, že z nej práve vycucáva jej krv. Vďaka tomu, že prišla o nejaké množstvo, začína vnímať okolie spomalene, treští jej v hlave a zvuky aj obrazy vníma dvojmo až trojmo. Je ako keby pod vplyvom niečoho, no z tohoto nemá moc dobré pocity.*

*Když má dost a taky nechtěl, aby ji zabil, tak se odtrhne a vezme ji do náruče.* Já tě varoval, ale tak měla si z toho nejspíš legraci. *Usměje se a zmizí někam, kde to nebude tak nápadné a kde by ho už jen tak nemohli najít.*

/klon: *posledný z klonov sa túlal dedinou a snažil sa nájsť originál. Keď sa však zmieril s tým, že originálu už nepomôže, skontroloval aspoň mesto, ktoré bolo dnes výnimočne kľudné a nič extra sa tu nedialo. Nakoniec podľa vlastného uváženia odišla skontrolovať ešte okolie. Nikto predsa nezaručí, že ten úchylák ju neodvliekol mimo mesta.. Preto vyskočí na strechu domu a odskáče smerom von z mesta.*